Žiju. Zatím. V poslední době je všechno tak nějak špatně. Až moc hádek, křiku a slz. A tak jsem nepsala. Ale rozhodně nejde o jediný důvod. Všechno je tak nějak divné a na psaní jsem vůbec neměla náladu. (Teď tak trochu lžu, už jsem si musela koupit druhý Moleskine). Je neuvěřitelně hezké počasí, ačkoliv je období dešťů a monsoons.

V sobotu přilétá osoba, o které jsem si myslela, že ji znám nejlépe, ze všech lidí na světě. Teď se teprve ukáže, jak moc jsem se zmýlila. To je tak zhruba všechno co můžu napsat.

Plánuji. Přemýšlím. Za týden a půl mi končí druhý semestr. A pak se uvidí.

Pátečních Friday Activities jsem nakonec nelitovala. Poprvé bÄ›hem celého mého působení na Å¡kole. Učitelé totiž konečnÄ› ustoupili stranou se svými nudnými povídačkami o životÄ› a místo toho nastoupil človÄ›k, který skutečnÄ› nÄ›co prožil. Bývalý alkoholik co si své peklo prožíval v ’80. – ’90. letech v New Yorku. HroznÄ› se o tohle zajímám. O drogy, alkohol a návykové látky. ÄŒtu a vyhledávám příbÄ›hy lidí, kteří tohle prožili a neexistuje jediný lepší způsob jak trávit čas ve Å¡kole, než posloucháním typické hluboké americké angličtiny, kterou narozdíl od té australské naprosto miluji. A nebyl problém rozumÄ›t mu každé slovo, kdežto Australany musím skutečnÄ› poslouchat a natahovat uÅ¡i. Příjemné osvěžení, you know.

Dneska je na mém rozvrhu science, protože v úterý píšeme test za druhý semestr a docela se třesu jak to dopadne, protože vím, že matematiku jsem ve čtvrtek úplně posrala. Stejně jako v prvím semestru. Špatný je to. Ale pak už žádnou jinou zkoušku mít nebudu, snad kromě dalšího projektu na D&T ale to mě netrápí. Nemůžu se dočkat až budu mít volno. A to mám ještě jenom měsíc, narozdíl od zbytku světa.

Koupila jsem si nový film a čtvrtou sezónu CSI:Miami, takže se koukáme. Taky jsem si koupila další Moleskine, tentokrát diář na rok a půl. Za pár dnů si půjdu koupit nový zápisník. Teď se na jdu naobědvat, možná se kouknout na jednu episodu a pak se učit. Krásně se mi učí, když je venku hezky. Ale fakt, bez ironie.